Soutěž „Velikonoce s BETOU“

Pravidla soutěže:

Od pondělí 6.4. do pátku 10.4.2020 každý den se na tomto místě postupně seznámíte se zvyky, symboly a obřady, které provází Velikonoční svátky.

Každý den se něco nového dozvíte nebo si objasníte zvyky, které již sami znáte a budete mít i možnost, zkusit něco vytvořit a tak se postupně naladit na velikonoční atmosféru.

Možná, že některé tvořivosti už budete opakovat každé Velikonoce.

Nakonec ještě překvapení: po skončení společného velikonočního přípravného týdne máme pro vás připravenou soutěž.

Pozor:

Jak bude probíhat, a jak budete soutěžit, se dovíte až na Velikonoční pondělí, ať se máte na co těšit.

Tak už to víte! A my se budeme těšit, jak si to s námi budete užívat. Budeme rádi, když se s námi podělíte o vaše velikonoční přípravy a zašlete nám foto vašich výrobků. Ty bychom pro inspiraci ostatním zveřejnili na našich webových stránkách.

Hodně příjemných chvilek při tvoření a zvídání přejí všichni pracovníci DDM BETA A DUBINA.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

8. dubna

VELIKONOČNÍ TÝDEN

ŠKAREDÁ STŘEDA- tento den zradil Apoštol Jidáš Ježíše /zvyky- pečou se a jí „Jidáše“ z kynutého těsta/

ZELENÝ ČTVRTEK- toho dne se má jíst zelená strava, aby byl člověk po celý rok zdráv, naposledy při mši zvonily zvony – pak „odlétly do Říma“-hlas zvonů až do Bílé soboty nahrazovaly zvuky „klapaček“ a „řehtaček“ s kterými běhali po vsi chlapci a „klapaly a řehtaly“

VELKÝ PÁTEK-před východem slunce se lidé omývali vodou z potoka, aby byli po celý rok uchráněni před nemocemi.

Věřilo se v magickou moc a sílu země a na zázraky/zem se otevřela , aby na krátkou dobu odhalila své poklady/

Z domácnosti se nic nepůjčovalo , poněvadž by se mohlo s těmito předměty čarovat.

BÍLÁ SOBOTA – světil se oheň – z ohořelých dřívek se dělaly křížky, které se nosily na pole ,aby byla dobrá úroda, popel se sypal na louku, ohořelý uhlík dávali lidé za trám, aby ochránily stavení před požárem

VELIKONOČNÍ NEDĚLE – „Velká noc“-největší církevní svátek

V kostelích se při mších světily - mazance, beránci, chléb, vejce, víno – končí půst a přechází se k masité stravě

Východní Čechy dodržovaly zvyk, že svěcené potraviny hospodář obětoval zahradě, poli, studni, aby byla úroda, hojnost ovoce, zdravá pitná voda.

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ –„Koleda“- švihání zelenými proutky /“Pomlázka“, „Ráhno“, „Koště“, „Beran“ / - švihání mělo zajistit omlazení – předání síly a zdraví pro celý dlouhý rok a odměnou byla koleda- nejčastěji zdobené vajíčko – „Kraslice“

NES JE ŠKAREDÁ STŘEDA 

Ve středu před velikonočním pondělí se pekli jidáše. A teď je na vás, co vyzkoušíte a upeče. Dnes od vás budeme chtít zaslat recept na těsto na jidáše a fotku pečiva, jak se vám podařilo. Nemáte chuť vyzkoušet jidáše? Zkuste třeba mazanec nebo velikonočního beránka, to se také počítá. Na vaše recepty a fotky čekám na e-mailu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.A kdo chce péct a zároveň si chystat i výzdobu se svátky, může zkusit  VIZOVICKÉ PEČIVO.
Návod na dnešní tvoření najdete na https://beta.ddmstolbova.com/ostatni-aktivity/prilezitostne-akce.html

 

jidáše



 

 

 

 

 

___________________________________________________________________________________________

7. dubna

ŠEST NEDĚLÍ

– názvy a význam jednotlivých nedělí

1.NEDĚLE – lidově PUČÁLNÍ – název podle postního pokrmu „pučálky“, tj. pokrm z naklíčeného hrachu nebo také PRAŽNÁ - název podle postního pokrmu „pražmy“, tj. opražené naklíčené obilí

2.NEDĚLE ČERNÁ taky SAZOMETNÁ – název podle úklidu-vymetání kamen-sazí a úklidu

3.NEDĚLE KÝCHAVNÁ- kdo tento den třikrát kýchne bude po celý rok živ a zdráv

4.NEDĚLE DRUŽEBNÁ -lidé se chodili navštěvovat, nebo také LIŠČÍ -děti hledaly na zahradě „liščí ocásky“ zavěšené na větvích stromů / liščí ocásky byly napečené preclíky navěšené na provázku a zavěšené po větvích stromů/

5.NEDĚLE SMRTNÁ -vynášení Moreny-Mořeny-Mary-Smrtky – symbol zmaru, nemoci, zimy a všech nečistých sil pryč od lidských sídel

6.NEDĚLE KVĚTNÁ - přinášení LÉTEČKA, LÍTA – ozdobeného živého stromku – symbol života a jara do vesnice… hospodáři

MORENA

Nejznámější dochovaný zvyk je vynášení MORENY. Co o něm víme? Morena-Mořena, Mara – Smrtka je postava dívky – ženy , která má obličej smrtky, je postrojená v bílém jako smrt, je ozdobená korály-bílé vyfouknuté vejce. Postava Moreny je symbolem nemocí, smrti, neduhů a strastí zimy a všeho špatného a zlého co se v životě může přihodit, ale i strastí končící zimy. Děvčata chodí - nesou Morenu nejdříve po vesnici, zpívají písně o Moreně, odříkávají básně o Moreně, pranostiky a pak ji odnášejí pryč z vesnice, pryč od hospodářství, aby ji spálily nebo utopily. Někde věřili, že jakmile Morena vzplála nebo se dotkla hladiny potoka musela děvčata běžet zpět do vesnice a ta jenž se zpozdila – doběhla jako poslední – zemře.

morena

LÉTEČKO – LÍTO   Co o něm víme?

LÍTO -LÉTÉČKO-LÉTO je ozdobený živý stromek / vršek jehličnatého stromku, svazek napučených větviček svázaných do kytice apod../. Je to symbol života, jara, přinášený děvčaty do vesnice. Dívky s“ lítem“ koledovaly po vsi, zpívaly a dostávaly koledu – výslužku a po té“ líto“ odevzdaly hospodáři, který ho zasadil poblíž úlu, aby chránilo včely. Dívky si z nasbírané koledy připravily svačinu, nejčastěji pod širým nebem.

Jak byla „LÍTA“ zdobená?

Líta“ z vršků jehličnanů byla na zdobení náročná. Byl využit vršek a první patro bočních větviček, které byly svázány ke středovému výhonku – špici červenými pentlemi. Na bočních větvích byly navléknuty bílé skořápky vyfouknutých vajec a nad i pod skořápkami opět ozdobené červenými pentlemi. Takto vyrobené líto je asi na výrobu nejtěžší.

LÍTA ze svázaných větví ostatních stromů /jíva-kočička, bříza, osika, líska/ jsou na výrobu podstatně jednodušší. Svazek větví je vždy svázán červenou pentlí. Ostatní zdobení bylo různé podle oblasti kde vznikalo.

Různé zdobení „Líteček“: zavěšená barevná vajíčka a barevné pentle, barevné pentle a papírové květy, barevné kousky textilu a pentle, někdy zdobila vršek „líta“ „Smrtholka“ – panenka z papíru či hadříků…

LÉTÉČKO 3

ZKUSTE SI VYROBIT VLASTNÍ „LÍTO“ DLE POPISU ČI VLASTNÍ FANTASIE - https://beta.ddmstolbova.com/ostatni-aktivity/prilezitostne-akce.html

 

 

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 Pondělí 6. 4. 2020

Velikonoce

V minulosti byl člověk mnohem více svázán s přírodou. Zemědělcův rok byl rozdělen na cyklus jarních příprav, letních prací, podzimní sklizně a zimního odpočinku. Všechno úsilí směřovalo k úspěšné sklizni, k bohaté úrodě a tím i k zabezpečení obživy pro rodinu a čeleď. Člověk dobrý výsledek pojišťoval prací, modlitbami, ale také řadou zvyků a obřadů, které se vývojem zformovaly na tradiční obyčeje. Ústředním motivem většiny lidových výročních obyčejů byl sluneční cyklus – ZIMNÍ A LETNÍ SLUNOVRAT a PODZIMNÍ A JARNÍ ROVNODENNOST. Tisíce let se česká lidová kultura vyvíjela pod vlivem křesťanství. Vývojem se podařilo překrýt a propojit staré zvyklosti pohanských kultovních oslav s novou oficiální podobou křesťanských svátků. Významové prolínání symbolů světla, života a míru se projevuje i v předmětech, které provázejí lidové zvyky, obřady a obyčeje, a ty pak nazýváme zvykoslovné předměty.

Co všechno patří k zvykosloví Velikonoc?

BARVY:

červená – láska / k lidem, blízkým v rodině, k přírodě../

bílá – smrt /nemoc, vzpomínka na všechny blízké, kteří už nejsou s námi.../

zelená - zdraví /věří se na sílu probouzející se přírody – zazelenání trávy,

                             probouzení mízy ve     stromech a rozpuku pupenů, …/

žlutá – bohatství / žlutá představuje též zlatou – proto bohatství,

                                 žlutá je však i zárodek života   – žloutek ve vajíčku…/

PŘEDMĚTY:

kraslice, pomlázka, řehtačka, koleda, líta, beránek, …. a mnoho dalších – podle udržovaných zvyků v jednotlivých oblastech a různé jiné předměty mají i v sousedních státech.

ZVYKY:

velikonoční půst, šest za sebou jdoucích nedělí, které jsou spjaty s různými zvyky/co se v danou neděli má či nemá dělat/ a mají každá svůj název,

velikonoční koleda – pomlázka – chlapci chodí s pomlázkou a šlehají děvčata a za odměnu dostávají zdobená vajíčka - kraslice a další

Kdy vlastně Velikonoce začínají?

POPELEČNÍ STŘEDOU – Popeleční středou končí Masopust a zároveň začíná přísný sedmitýdenní předvelikonoční půst. Následuje šest nedělí, ke kterým se vážou další zvyky a o tom v následujícím díle.

Na dnešní je pro Vás připraven návod na VELIKONOČNÍ PŘÁNÍ - najdete na https://dubina.ddmstolbova.com/ostatni-aktivity-dubina/prilezitostne-akce.html
Ilustrační obrázek obličeje

kroužky & kluby

Elektronická přihláška

Novinky z DDM

SOUTĚŽ VELIKONOCE S BETOU

Od pondělí 6.4. do pátku 10.4.2020 každý den se  postupně seznámíte se zvyky, symboly a obřady, které provází Velikonoce. Informace zde.

TVOŘÍME V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ -BETA

Vážení rodiče a vážení účastníci našich zájmových kroužků.
V souvislosti s opatřením vlády o uzavření všech škol a školských zařízení, vyhlášeným nouzovým stavem a dalšími nařízeními jsme Vám připravili tvoření v domácím prostředí. Od  25. března 2020 budeme na naše webové stránky a náš facebook umisťovat kreativní a vzdělávací aktivity (hry, videa, návody, kvízy apod.) pro využití vašeho volného času.
SLEDUJTE ODKAZ

VÝTVARNÁ SOUTĚŽ "POHÁDKOVÝ SEN"

DDM Beta vyhlásila výtvarné soutěže "Pohádkový sen", nabízíme možnost tvoření na velkoformátový 1x1 m papír - cena 30,- Kč/dítě. Děti pracují po skupinách 3-5, houbičkami společně malují dle předlohy nebo fantazie. Pro informaci k výukovým programům zaměřeným na soutěž kontaktujte, prosím, Janu Radostovou, tel. 737 213 869.

Adresa

Dům dětí a mládeže BETA Pardubice
Štolbova 2665
Pardubice 530 02

IČ: 72051159

logo Pohybového centra Hroch logo Zonerama logo TCK Virginia
© 2016-2020 Dům dětí a mládeže BETA Pardubice